move on

Prosinec 2010

Vánoce? To si děláte legraci, že ano...

24. prosince 2010 v 11:03 | Nameless |  Když píšu já...
Ne..ne, to nejde. Dneska nejsou Vánoce. Sníh není, prší, vánoční nálada nedorazila. Ta přece musí být. I když Vánoce moc nemusí, vžycky byla aspoň malá vánoční nálada a těšení na večer. Dneska? Nic. Zdá se mi, že každý rok je to horší. S rodinkou jsem "lehce" rozhádaná a to taky moc nepřidává. To nejsou Vánoce. Nejsou...

Kdyby byly vánoce jako včerejší den, stačilo by mi to. Byl to moc fajn den. I když mi po příjezdu domů hned "někdo" zkazil náladu. Ale co..tak je to často. Nemyslet na to, nemyslet. Odpoledne bylo krásné. Na večer nemyslet. Jen to ne...

I přes to, že já vánoční náladu vůbec nemám a připadám si spíš jako by byl podzim a najednou si někdo udělal legraci a vyhlásil "teď budeme slavit Vánoce!" Vám přeju ať ty Vaše jsou krásné, s vánoční náladou, klidem ve Vašem okolí a samozřejmě hezkými dárky a splněnými sny. Jen prosím myslete na to, že Vánoce nejsou jen o dárcích a blikajících světýlkách...
my-blueworld.blog.cz

"Máš ráda Vánoce?" A které?

18. prosince 2010 v 14:16 | Nameless |  Když píšu já...
my-blueworld.blog.cz
Vánoce už se fakt rychle blíží. Ale..tento rok je to divné. Ještě divnější než minulý. Vůbec, ale vážně vůbec nemám vánoční pocit. Připadám si jako bych stála v listí a svém oblíbeném podzimu a někdo mě najednou zasypal sněhem a blikajícíma světýlkama (jak já je nesnáším! blikající nechci!). Zvláštní. Jo... Ne, že bych se nějak netěšila. Jenže už jsem asi prostě velká a došlo mi, že Vánoce nejsou jen ta pohodička, dárečky a klid. Vůbec nejsou. Je to jen pitomá reklama, shánění přehnaných dárků, uklízení a obavy typu "bude všechno dokonalé?".  Fuj.

Když se mě někdo zeptá, jestli mám ráda Vánoce, tak ani nevím jak odpovědět. Nejradši bych se zeptala "A které? Ty hezké, opravdové Vánoce s dárky, jen tak od srdce a klidem, nebo ty, které jsou ve světě "normální". Ty se zkaženými dětmi, které od Vánoc čekají jen drahé dárky a se starostivými rodiči, kteří už neví co jim koupit a tak běhají z jednoho obchodu do druhého?"

Já nevím co si o tom mám myslet. Vánoční náladu jsem zatím nechytla. Prostě už vím, co Vánoce pro lidi znamenají. A tak to není správně. Tohle tvrdí více lidí, ale stejně si neumí udělat ty Vánoce v klidu. Neumí...

K Vánocům si přeju klidné Vánoce.

Beze smyslu

11. prosince 2010 v 14:55 | Nameless |  Když píšu já...
Tento týden asi článek na téma psát nebudu. Já nevím proč. Nechce se mi? Nemám vzor? Nejde to? Asi..Tento týden je takový divný. Hodně střídací nálada..zase. Ale ještě to naštěstí nespadlo tak moc hluboko do té špatné části.

Venku sněží. Jak jinak že ano? Padá a padá. Nepřestane. Ani nevím jestli se mi to líbí nebo ne. Možná, že bych se šla ven točit do sněhových vloček, ale mě se ták nic nechce. Nudím se, ale při tom nechci dělat vůbec nic. Takže co mi na tohle může kdo říct? Nic.

Ani nevím o čem ten článek je. Chci něco psát, nechci nic psát. To jsou ale nálady. Možná chytnu lepší náladu na psaní později. Teď se radši rozloučím, protože ani nemám smysl tohohle psaní. A co nemá smysl, to se mi nelíbí...

(PS: Čím dál častěji nechávám nadpis volný a vymyslím ho až po dopsání článku. Zvláštní že?)

my-blueworld.blog.cz

Snění i krutá realita..

3. prosince 2010 v 15:34 | Nameless |  Když píšu já...
Já ani nevím. Mám jich více oblíbených. A řekne to asi hodně lidí. Ráda čtu fantasy knihy, kde si můžu hezky zasnít, ale občas sáhnu i po kruté realitě a přečtu si něco z problémů jako jsou drogy, anorexie, nespravedlnost, smutek a různé další věci, které v tomhle světě bohužel jsou. Asi takové "nejlepší knížky" jsou pro mě My děti ze stanice Zoo, Vím, jak chutná vzduch, Pevné pouto. Jednou mě docela i zajímal příběh Nataschy Kampusch a tak jsem si koupila knížku se stejným názvem, protože jsem ji prostě viděla. Do teď mám ale přečtenou možná jen tak půlku.

Mám doma pár (no dobře, "trochu víc") knížek. Většina z nich jsou dárky od rodičů. Vždy k Vánocům dostanu minimálně jednu knížku. Pro mě je to fajn dárek a potěší. Akorát..možná by se konečně mohli zkusit zajímat o to, které knížky jsou pro mě fajn...možná by mohli.

Mám ráda taky filmy. Mám spoustu filmů. Jenže stejně zastávám názor, že je knížka lepší. Ale chce to čas. Párkrát už se mi stalo, že jsem rozečetla knížku, pak ji kvůli času odložila a vrátila se k ní třeba až za pár měsíců. (Natascha už leží do půli přečtená možná i dva roky.) Buď nemám čas a nebo ani náladu na čtení. A to čtu tak ráda. Ale když mě nějaký film hodně zaujme, tak tu knížku protě musím přečíst a chci ji. Tak to bylo třeba nedávno u Pevného pouta (známější možná spíš jako The lovely bones). Z filmu jsem byla nadšená a z knížky ještě víc.

Možná jsem na některé knížky zapomněla. Spíš určitě. Četla jsem knížek hodně a hodně jich bylo úžasných. Jenže kdo si má najednou jen tak v pár minutách psaní vzpomenout na všechno?



.