Jen tak v mysli v místnosti s židlema do kruhu
4. května 2012 v 15:42 | Nameless
|
Když píšu já...
Školní psycholožka řekla, že je vztah mezi dvěma plný kompromisů.
Jo, právěže. Ale taky...heh.
Něco mi to připomíná.
Ale to už je fuk.
Ty opaky.
Že jo. :)
Já to vím, že je to tak lepší. Už i já to vím...
Přepisy - 7.4.12, 9.4.12 a 10.4.12
15. dubna 2012 v 9:52 | Nameless
|
Když píšu já...
Pokoj, doma
7.4.12, 21:54
.
Chvilku úsměv a chvilku ne. A pak zase jo. Jak milé. Ta dá, ta ta ta tá...
Zhluboka se nadechnout. Move on, že ano. A věci se dějou. Zvláštně. Rychle. Smutně. A pak zase hezky. Jak milé. Jak milé. Ta dá dá. Klap.
___________________________________________________________________________________
Pokoj, doma
9.4.12, 22:01
.
Devátého, poprvé s dobrým pocitem...
___________________________________________________________________________________
Pokoj, doma
10.4.12, 22:10
.
Hm..milé. x)
Přepisy - 29.3.12 a 6.4.12
7. dubna 2012 v 12:48 | Nameless
|
Když píšu já...
Pokoj, doma
29.3.12, 20:36
.
Šance?
___________________________________________________________________________________
Pokoj, doma
6.4.2012, 22:55
.
Krásně a smutně zároveň. Možná se všechno prostě jen děje strašně rychle. A já nestíhám. Ale minulost je minulost. Tak se dívej do přítomnosti. Jo, stejné místo. Ale všechno je jinak. A i takhle to může být fajn. Jen jiné. Stejné věci se nedějou. A každý je jiný. Jen je to trošku zmatené. Ale stejně je to hezký pocit. Jen nechat odejít, co bylo. A nechat to spát v hezkých vzpomínkách. A tvořit si nové...
Ještě něco
2. dubna 2012 v 16:22 | Nameless
|
Když píšu já...
Řekla jsem si, že už ti znovu jako první psát nebudu. Proč bych to pořád měla být já?
Ale něco chci říct a nechám ti to tu.
Vím, že si to přečteš.
Vždyť ty to tady, jak se tak dívám, navštěvuješ už skoro častěji, než já sama. Zvláštní. x)
Jsem ze sebe v poslední době hodně zmatená, ale v tuhle minutu vím, co tu chci udělat.
Asi bych ti to ještě nezvládla říct, kdyby jsi stál naproti mě. Na to bych potřebovala víc času..
Ale už ti to aspoň dokážu napsat a nechat to tu k přečtení.
Jedno ze srdce velké a upřímné DĚKUJU. Za úplně všechno.
.
Občas..
27. března 2012 v 20:05 | Nameless
..to stejně ještě hodně zabolí.
Nemyslet, nepřemýšlet.
Jenže..je to dobře?
Nehraju to "jsem ok" jenom?
Možná jo.
Ale snad to brzo z hraní přejde do skutečnosti...
A úsměvy, které dřív dělaly radost, jsou teď jako ostny.
.
Nepochopení
27. března 2012 v 6:34 | Nameless
|
Když píšu já...
Zase každý jinak?
Bohužel..
Ale kdo řekl, jak si co vyložit?
Je to k pláči..který si zakazuju.
Každý jinak.
Jinak.
Škoda.
Omámení?
Jo, a to je přesně ono...
25. března 2012 v 13:09 | Nameless
|
Když píšu já...
" Největší dar, jaký může člověk tomu druhému dát, je přijímat ho právě takového, jaký je."
Ale když někdo dary odmítá?
A nebo neopětuje?
Nepřemýšlet.
Nemyslet.
Pryč.
Krabice
22. března 2012 v 19:33 | Nameless
|
Když píšu já...
Kdyby tak jednoduše šly uzavřít i vzpomínky...
Krásné věci občas bolí.
Ale stojí za to.
Věci
21. března 2012 v 19:30 | Nameless
|
Když píšu já...
Pitomé slabé chvilky.
Pitomé město, které mám tak ráda.
Hloupá lavička.
Pitomé nádherné vzpomínky.
Pitomá hudba.
Blbé kytkované světlo.
Hloupé "nebreč".
Odporná zmatenost.
Zoufalá zamilovanost.
Co dělat, co si myslet, co psát, co říkat, jak se cítit, jak chápat ?!
